|
|
Vládna pomoc na stabilizáciu bankového sektoru: prípadová štúdia USA a Írsko.
Bohňová, Eva
Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit systém státních intervencí do bankovního sektoru v Irsku a USA v průběhu finanční krize. Jednotlivé země přijímaly záchranná opatření, mezi které patřily garance na vklady, rekapitalizace nebo operace na záchranu aktiv. V EÚ a USA byla opatření prováděna odlišnou formou. V případě USA byl zvolen záchranný mechanizmus na federální úrovni, zatímco na úrovni EU byla záchrana prováděna na úrovni jednotlivých států a každá země byla odpovědná za svůj bankovní systém. V diplomové práci budou oba systémy záchrany podrobeny komparativní analýze. V druhé části práce bude představena budovaná bankovní unie na evropské úrovni. Následně budou identifikované shodné a odlišné znaky budovaného evropského systému s existujícím systémem USA.
|
|
|
Finanční krize a státní pomoc finančním institucím v Belgii, Francii a Německu mezi lety 2008 a 2014
Skřečková, Monika ; Strejček, Ivo (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku dopadů finanční krize na bankovní sektor se zřetelem na vývoj veřejného zadlužení. Cílem analýzy je zhodnotit dopady státní pomoci finančním institucím v Belgii, Francii a Německu v letech 2008-2014 a ověřit či vyvrátit hypotézu, zda byly použité nástroje státní pomoci využity efektivně a výrazně zabránily prohloubení veřejného dluhu. Při vyhodnocení vlivu na veřejné zadlužení dochází k závěru, že pomoc nelze považovat za efektivní v případech Francie a Belgie. Hypotéza se však potvrdila v případě Německa, které jako jediná ze sledovaných zemí vykazuje tendenci stlačovat vládní dluh. Práce nabízí komplexní shrnutí vývoje finanční krize ve výše zmíněných státech EU a může sloužit jako příspěvek k diskusi o roli vlád při řešení finančních krizí.
|
|
|
Pomoc státu obětem násilných trestných činů ve vybraných státech: Studie č. 5.028
Tetourová, Eva
Pomoc obětem trestných činů od státu vychází z principu ochrany práv a oprávněných zájmů osob, které se staly oběťmi trestného činu a v souvislosti s ním utrpěly újmu. Tato pomoc předpokládá vytvoření systému, na základě kterého by stát za splnění určitých podmínek kompenzoval škodu, která těmto osobám vznikla. Ve většině států má však tato pomoc spíše subsidiární charakter. V prvé řadě by to tedy měl být pachatel trestného činu, kdo nahradí oběti vzniklou škodu a poskytne oběti určitou kompenzaci za to, co jí způsobil. V řadě případů však náhrada škody od pachatele není možná a na jeho místo tak nastupuje stát.
Plný text:  PDF
|
|
|
Opatření přijímaná na podporu finančního sektoru v rámci Evropského plánu hospodářské obnovy
Pochman, Jiří ; Dobrovolný, Marek (vedoucí práce) ; Jablonský, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá opatřeními přijímanými vládami členských států EU na podporu jejich finančních sektorů v letech 2008 -- 2010. Práce nejdříve rozebírá důvody vzniku evropských bankovních krizí a teoreticky popisuje hlavní typy opatření, která mohou být využita k podpoře finančních institucí a tím řešení bankovních nebo finančních krizí. Druhá část práce se zabývá detailnějším popisem opatření přijatých v EU a pravidly Evropské komise týkající se podmínek jejich poskytování. Závěrečná kapitola obsahuje analýzu opatření poskytnutých členskými státy EU se zaměřením na Irsko.
|
|
|
Státní pomoc finančnímu sektoru v době finanční krize 2008-2009 v USA a EU
Adamec, Michal ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Jazic, Viktorija (oponent)
Práce analyzuje státní pomoc finančnímu sektoru, poskytovanou centrálními bankami a vládami v USA a zemích EU v průběhu nedávné finanční krize. V nejtěžší fázi krize centrální banky poskytováním velkého množství likvidity udržely finanční instituce nad vodou. Vlády poté poskytovaly záruky za závazky, což umožnilo finančním institucím snadněji se financovat a následně dodávaly kapitál a ručily za aktiva. Tyto zásahy měly vliv na snížení rizikových prémií, ale nepodpořily ceny akcií. BoE a Fed se rozhodly pro politiku kvantitativního uvolňování. Jejím jediným výrazným dopadem bylo snížení výnosu státních dluhopisů. Veškerá poskytnutá opatření ovšem nepomohla obnovit výraznější růst objemu úvěrů reálné ekonomice. Výrazný dopad krize a přijímaných opatření lze pozorovat na zvýšení státních dluhů.
|
|
|
Ochrana hospodářské soutěže a úloha poskytování státních podpor podnikům
Paneš, Patrik ; Zemplinerová, Alena (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Státní podpora je vládním zásahem, který narušuje hospodářskou soutěž prostřednictvím zvýhodnění určitých tržních subjektů. Evropská unie došla k závěru, že pokud dochází k narušení soutěže v mezinárodním měřítku, jedná se o důvod pro konstituci nadnárodní regulace jejího poskytování. Hospodářskou politiku poskytování státních podpor vybraným tržním subjektům je možné v zásadě vnímat jako podmnožinu hospodářské politiky průmyslové. Jejím prostřednictvím vlády uskutečňují různé strukturální záměry, sahající od podpory nově vznikajících odvětví až po záchranu odvětví zanikajících. Přitom si však tento typ hospodářské politiky s ochranou hospodářské soutěže, která je deklarována jako jeden z klíčových segmentů hospodářské politiky Evropské unie, protiřečí. Selektivní privilegia totiž vlastně představují anti-antimonopolní politiku, a proto byla jejich kontrola zakomponována právě do ochrany soutěže. Při posuzování oprávněnosti poskytnutých veřejných podpor se setkáváme s tím, že autority před ekonomickým testováním daného případu upřednostňují jednodušší, čistě právní posouzení problému. I z tohoto důvodu (ale také proto, že jde o vysoce aktuální téma) se tato disertační práce zaměřuje na celkově opomíjenou, ekonomickou stránku věci, a to mj. pohledem školy veřejné volby, zabývající se propojením světa politiky a ekonomie, od kterého nelze odhlížet a při vědeckém výzkumu od něj abstrahovat. Logická struktura předložené disertační práce je následující: první řádná kapitola se zaměřuje na teoretické koncepce státních podpor. Na danou problematiku nahlíží pohledem různých směrů ekonomického myšlení. Věnuje se především dopadům státních podpor na hospodářství z pohledu makroekonomického, mikroekonomického a z pohledu mezinárodně-ekonomického a uvádí i závěry některých empirických studií. Další kapitola se zabývá právním prostředím v oblasti poskytování státních podpor. Primárně se zaměřuje na komunitární předpisy Evropské unie. Nechybí ani přehled právních předpisů platných na území České republiky a v rámci Světové obchodní organizace, která konstituovala systém tzv. vyvažujících opatření. Další část práce mapuje různé způsoby měření objemu poskytnutých státních podpor. S výhradou kalkulační obtížnosti a z toho vyplývající snížené schopnosti komparace využívá postupně čtyři zdroje dat. Část disertační práce je speciálně věnována analytickému statistickému systému Evropské unie zvanému Scoreboard. Nejprve je charakterizována jeho metodologie a dále je jeho prostřednictvím analyzována struktura poskytování státních podpor v Evropské unii. Její vývoj je konfrontován se záměrem Lisabonské strategie z roku 2000. Poslední řádná kapitola se na základě podnikových dat pokouší o elementární výzkum existence vzájemného vztahu mezi státními podporami a cílovým trhem. Analýzu lze charakterizovat jako příspěvek dosud spíše jen sporadickému zkoumání efektů státních podpor v kontextu konkurenceschopnosti cílového odvětví. Testovanými hypotézami se staly dvě teze: s významem odvětví roste objem podpor, které do něj míří, a s podporou odvětví nedochází k růstu konkurenceschopnosti. K případové analýze -- statické i dynamické -- je využita kombinace celkem čtyř datových zdrojů. Cílem této disertační práce je deskripce problematiky poskytování státních podpor z co největšího možného počtu různých úhlů pohledu, ovšem s důrazem na ekonomii a s výhradou omezení v podobě (ne)dostupnosti relevantních dat. Závěrem disertační práce jsou předložena některá praktická hospodářsko-politická doporučení. Při jejím vypracování byla použita široká odborná literatura a zpracováno značné množství relevantních myšlenkových i datových pramenů, tak, jak je uvádí příslušný seznam na samotném konci práce. Přidanou hodnotou předložené disertační práce a příspěvkem ke stávajícímu výzkumu vybrané problematiky je zejm. komplexnost analýzy zvoleného tématu, shrnutí dosavadních poznatků a rovněž empirická zjištění.
|
host ::
RSS.